Za tu tichou krásu
jež se v polích rozvlní
v koberci plavých klasů
jen vítr se zde prohání

krev skane na boží muka
jež bíle svítí dokořán
ty světle Rudé kapky
se slíbí ve velký Džbán

8.7.2019 12:41 | Klarineb

za něhu
schoulenou do poupěte
co se snáší jako sníh

za touhu
co v krvi kvete
a taje ve dlaních...

1.7.2019 9:14 | návštěvník

Červené sukýnky
v rytmu kankánu
tančí ve větru

rudé plamínky
zvlněné po ránu
krvavě rozkvetly...

7.5.2019 18:07 | Klarineb

děkuji všem návštěvníkům...

22.4.2019 18:40 | Klarineb

O čem zdá se máku
o čem jeho květy sní
schoulené zatím do dlaní
o nejrudější rudé?
o vlcích?

Děkuji a posílám na oplátku

21.4.2019 0:43 | návštěvník

Moc krásně napsané.

16.7.2017 15:51 | Karel Lukáš

Dekuji vám všem za zastavení

9.6.2017 20:06 | Klarineb

Nádherná až mi došly slova ... opravdu se mi moc líbí :) takže posílám ST :) a těším se na další :)

9.6.2017 16:14 | Polux Troy

I mě se líbí.

9.6.2017 15:01 | Lipová

Pěkné, líbí se mi.

9.6.2017 8:25 | děda včela

Děkuji Makaveli...

9.6.2017 8:05 | Klarineb

Myslím, že nejen Don Quijote... další báseň, co mě od tebe zaujala :-).

8.6.2017 23:01 | Makaveli

moc pěkná

8.6.2017 21:29 | Gaia.

Díky Niki, inspirovalo mě pole pšenice s květy vlčích máků v kulisách hlubokého smutku

8.6.2017 21:24 | Klarineb

Je až s podivem, jak některé básně dokáží zapůsobit...vtáhnout. I když smutná, barevná v obrazech. Každé slovo je jakoby "vidět". A i když dozajista tvořená v citovém pohnutí (ty bývají nejsilnější), je potěchou básníkově duši.
ST

8.6.2017 21:15 | gogol