Anotace: ....tíseň...

Zkouším Ti napsat,
jak moc mi chybíš,
když vedle sedíš.
Jak vnímám Tvůj hlas
a podivnou hráz
kterou stavíš
když přesně nevíš,
kde jsem a kdo.

Tak dlouho tu mlčím
a straním se lidí
a stydím se
že co mnou projde
z toho nic
vzejde.

Planá a prázdná,
jak kameny ve výhni,
jak plameny, jak dary.

Jako když zpívám
a marně se dívám,
kdo slyší moji tíseň,
když škrábe a mrazí
a zemí se plazí.

Zemí plnou mízy,
která jen mě už schází.

Publikoval(a): Mari13, 10.5.2017