Pošeptej do ticha
Pošeptej do ticha
Dnes konejší mne jen prchavá vůně deště,
do ticha pošeptám - prosím, já chci ještě.
Vzpomínám na probdělé noci plné touhy,
po všem zůstal jen polibku otisk pouhý.
Chladné ráno vítá žalostný dým z cigarety,
mou samotu ctí mlčenliví ptáci i zavřené květy.
Snad kapky deště pláčou se mnou,
však i ty na mne brzy zapomenou.
Černý kocour se na mne také mračí,
do ticha pošeptám - prosím, to už stačí.
Básníku zdrcený, rozumíš mi aspoň Ty?
Mezi tolika lidmi stálý pocit samoty.
Publikoval(a):
Astraia, 3.5.2017