Anotace: . . .

Duchové se ti vtiskli do spánků
když vzduchem voněla hlína a cypřiše
a na střechách se scházely
první mše v dějinách

tak pomatená budiž tvoje mysl
a šílencovy nechť jsou tvé oči
máš hebké tváře

a tvé ruce stíhá léto

Duchové tě oplétají
jako zoufalá vodní hladina
co se tě chytá za kotníky
za zápěstí
za vlasy
sic se utopí, sic zhyne

duchové tě oplétají
jako tvé vlasy oplétají vodní hladinu
jako Samsonovy vlasy opletly ruce Delily.

Jsi silnější než všechny zlaté oltáře
jsi bezpečnější než
zdi prastarých chrámů
a tak se ti duchové vtiskli do spánků
hledajíce utišený azyl

kde myši konají pietní bohoslužby
a všechny rány po čase
obrostou břečťanem

a i v tom plutí šedozděných pekel
jsi šťastnější než
vzpomínky na cirkusovou mystiku dětství
a chuť mátového čaje.

Říkám ti Minehavo
a dávám ti do dlaní svůj věnec

duchové se ti vtisknou do spánků
a já, učenec, co pro oči přehlédl křídla motýla
se ustrašeně schovám
do tvých vlasů.

Publikoval(a): Poutníček, 26.4.2017