Anotace: Báseň je o všem, co se týče dvou, ať už lidí, času a jiných věcech...

Dvě minuty tvého života,
jsou jako dvě kapky v obrovském moři,
kde čas je poutkem k odpuštění
a minulost tam hoří.

Co je pár minut..
ve srovnání s celým životem jednoho človíčka
a co je znát konec bez začátku,
když klesnou tvá víčka?

Dvě minuty
jsou jako dvě kapky padajíc do snáře,
dvě kapky se však mění ve dvě slzy,
stékající do polštáře.

Dvě sedávají i mušky na sedmikrásku,
dva musí být i lidé pro lásku.

Dvě jsou i ruce,
jenž píši na tento list,
dvě mám i oči,
jenž mohou všechno číst.

Oči,
jenž do duše chtějí vést,
ty oči,
jenž do srdce mi otevírají
mnoho nových cest.

Jsou mi mapou i cestami,
souší i řekami.

Skrz ně
pohlédnu i do snu zlého,
skrz ně
spálím i nepřítele tvého.

Nesmíš je však přivírat
a bát se pohlednout zpříma,
v tvých očích je milost i láska,
v mých jen chladná zima.




Dvě jsou i myšlenky,
jenž splétají se nad těmito řádky,
dvě jsou i smutné děti,
usínajíc bez pohádky.

A dva by měly být i rýmy,
jenž pějí báseň mou smutnou,
dva jsou i verše,
jenž báseň mou utnou…

Tak vzpomeň si na mě…

Publikoval(a): Veronika III., 17.1.2011