Anotace: Už kvete řepka...

Jaro se obléklo do pláště z řepky
sytě žlutá obzor zcela objímá
políčka barevná když slunce zhasíná
v dotecích hebkých

nevinná zelená ve žluté vklíněná
s pohasínající modří nebe
padá nám jak opona za ramena

držím se pevně zuby nehty Tebe
a třešeň v bílé košilce zahalená
v prosbách klesá na kolena

Déšť líbá krajině neholenou tvář
ze zlata slunečního kotouče svatozář
vykukuje z mračen tíživých

po bouřce vzduch náhle zmraziví
umírající den v tónech žlutavých
odchází od bláta upocený a bolavý...

Publikoval(a): Klarineb, 17.4.2017