Anotace: ...

Už je to dávno
co vzala mě řeka

Šeptala mi…

šeptala o posledním
závanu větru
o tichu v temném
lidském nitru

Vzala mě řeka…

tam, kde
duše věčně sní
ukázala mi to
co druzí nevidí

Řeko, pověz…

kde vedou trasy,
jenž nemají směr
a proveď mě labyrintem
odkud není cesty ven

Vzala jsi mě řeko...

na místa, která
bych zatratil
odhalila okamžiky,
které jsem promarnil

Řeko…

kampak mám jít
když noci tolik
chladné jsou

není zas tak
snadné žít s hlavou
stále sklopenou

ty však dobře víš, že již
nelovím ve tvém korytu,
proto prosím obejmi mě
a já se z tebe napiju…

ach řeko, společně
naplňme oceán.

Publikoval(a): Makaveli, 9.4.2017