Anotace: ...

Zaveď mě na místa kde si svítání
hřebenem ze stříbřitých pavučin
rozčesává pramínky vlasů

kde když mlha ruce k nebi zdvihne
zavoní jako pole nedozrálých klasů

neptej se proč jsem kolem zápěstí
smotala řetízky z pouti co se prý
dávají z lásky nebo jen tak pro štěstí

možná mi stéblo slunečního jasu
řekne jak dlouho už kráčím v mezičase

a možná se vzdám i temnoty
která mi každý večer běží v ústrety
abych podlehla osamělým hlasům
že hledat bych měla spásu

tu co jsem paprskům svítání
dávno odfoukla ze dlaní...stejně jako ty.

Publikoval(a): Desiré, 13.3.2017