Anotace: Jen tak ... pro radost...

Už začíná obleva,
sníh nám z polí mizí,
svlékám ruce z rukavic,
zima už je v krizi.

Kabát dávám do kouta,
nevzdávám se nudě,
nic mne doma nepoutá,
oblékám se chudě.

Vezmu hůlku špacírku
a pospíchám ven,
různé vůně jsou kolem,
cítím rodnou zem.

Už začíná obleva,
v hlavě jaro pučí,
oblékám se, chvátám ven,
vzít svět do náručí.

Publikoval(a): děda včela, 28.2.2017