Anotace: ...

Nemocní spáči dávno zapomněli na své neshody
životu je odpuštěno už dnes
jen já se budím každou hodinu
aby mé květiny neuvadaly tak rychle
v jejich kalichu je neschůdný terén
průrva a tichá propast.

Jako dítě se zachvívám kouzelným strachem
který s ránem vyprchá.

Mám ráda dny kdy neumím číst a psát
kdy se prostor utváří vůní chutí a dechem
jak se usmíváš úsměvem vyskládaným z malin
a všechna krása pochází od kořenů
květin které nechávám žít na své zahradě
a všechna krása pochází od vůle k životu

a ty se nezlobíš
vše je odpuštěno už dnes.

Publikoval(a): Lugilla, 11.2.2017