písmenka
písmenka
když písmena v agónii
smutně nahá opouští pero,
slova přimrzají k papíru
a bolestí řvou tak mlčky
až inkoustem vibruje husí kůže
háčky a čárky se dusí a třou
ve zdánlivě klidných tazích
třesoucích se prstů
mláděte s žehravou duší
který marně vkládá houslový paklíč
do tmavomodrých písmen zmírajících
Publikoval(a):
Marcone, 2.2.2017