Vlnobitím a hybateli těmi dotlučeni, ale duch zdá se bez újmy (potvora!) Pěkně jsi to napsal… :-) děkuji, Gogole i tobě, Magico.

30.1.2017 9:36 | Gaia.

Á tak tady jsem se zastavila a vychutnala si každé slůvko. Nepochybuji o tom, že píšeš skvěle, Zimko.:-)

29.1.2017 21:15 | Desiré

V pochybnostech leží rozhraní přijímání a odmítání. Pravda leží vždy za horizontem objektivních a subjektivních hybatelů. Je možné projít bez újmy?...Snad.
Tvá báseň se mi moc líbí...líbí se mi díla, ve kterých se dá najít mnoho rovin chápání čehokoliv...ST.

29.1.2017 18:18 | gogol

Mirastus: Pevný bod hledáme všichni, díky za cenné zastavení.
Lipová: Tma a světlo jsou dualitou, co nad tím…? Však tušíš. :-)

28.1.2017 18:29 | Gaia.

Dejte mi pevný bod a pohnu Zeměkoulí, pravil kdysi jeden silák... Jenže všechno je tak relativní a bez pochybnosti není poznání... Hezká básnička od úvodu až do konce, M.

28.1.2017 18:08 | Mirastus

Ta je pěkná, i neznat, neovládat, v bezpečí si dovolit i slabost,tak to cítím,nojo-v přítomnosti světlo stále je,ale třeba už i ta tma:)

28.1.2017 17:15 | Lipová