Anotace: Vzpomínka na jedno smutné období, které je už za mnou...

Cizí ruka její svírá
slova se mění v led
pravda když se do snů vtírá
láska s křídly netopýra
zamává naposled.

Zoufalstvím se duše chvěje
v představách ukrytá
sklízí úzkost kdo cit seje
v srdci dýka beznaděje
proč ještě nesvítá...

Zvedám oči nad oblohu
a s prstem na spoušti
ptám se tiše jestli mohu
do tváře se dívat bohu
jestli to odpouští...

Věčnost náruč otevírá
strach tepe ve spáncích
náhle výkřik jsem tvá víra
pro lásku se neumírá
nevěřit byl by hřích...

Publikoval(a): Mirastus, 7.1.2017