Óda na zimu
Óda na zimu
Anotace: a zima dál si ledovatě sní
Óda na zimu
Když do komína
vlétne meluzína
a zimní čas nás neobjímá
jen všude studí za ušima
a za nechty nás štípá
Slyšíš ten zvuk jak se zima
celá třese
kolik sněhu nepřinese
a ten ze střech sesype se
a pod nohama náruč bílá
v níž každý pěší ocitne se
u vrat svého domu
a s lopatou popere se
ještě v zimním tónu
Slyšíš ten zvuk vlastních bot
jak pod nohama křupe sníh a pot
se řine z čela každému
kdo zůstal v zimním harému
všech vloček rozsypaných
kol domů
Pár ochraptělých zvuků z hrdla zní
a zima dál si ledovatě sní
o bílých stráních místo polí
a dál rozsypává peří po údolí
Publikoval(a):
Marie Bernadeta, 4.1.2017