Anotace: .. jedna moje osobní, hodně pocitová

Sněhový závoj zahalil Tvoji duši
toužila jsem, aby sníh povolil a roztál
ale spíše krystalky ledu se Ti tvoří
Moje touha
která mne k Tobě tak přitahuje
trochu BOLÍ
bolí i naděje
Srdce ale stále věří
Miluje Tě
Rozum říká
Odejdi
přičemž stále cítí něco nadpřirozeného
Čeho se zachytit mám
když se v Tobě nevyznám
Nechat vše osudu?
Osud je, když najdeš někoho….
koho jsi nikdy nehledal…
potom si uvědomíš…..
Pořád cítím souznění
snad jen není nechtěný
Napověz mi
Kde jsi

Publikoval(a): mayla, 21.12.2016