Anotace: ...

S prsty od lepidla
si vybírám střepy z dlaní
je to jen malý rituál
který se dosud nestal

část mého života
je pohled z okna ve druhém, třetím patře
část mého života
bude vždycky tak trochu nad věcí
zalévat ibišek v květináči.

Uvařím si čaj na sklonku života
každá minuta je sklonek života
protože jsem ještě nikdy nebyla tak stará

připadá mi, že každý si zaslouží tu důstojnost
uvařit si na sklonku života
čaj

(snad kromě člověka, co dělal filmovou parafrázi
Cuja)

Žiju si svůj třípatrový život
a skládám ho za sebou jako dětskou knížku
s lidmi a světly v každém poschodí
a jediné pravidlo mého domu je
že na konci každého tunelu
je někdo s lucernou

světlonoš

světlonoš s prošoupanými koleny
a skládací zahradní židlí

světlonoš s hlasem tubery

Bůh žehnej světlonoši

světlonoši do každého bytu
světlonoši do hlavy každého mého známého
co už si radši preventivně
obouvá ráno funebrácké boty

a hrnek kávy je jeho jediný emoční teplo pro ten den.

Občas zvu tyhle lidi na čaj
a občas zvou oni mě
máme to pokrytý -

nečti si čmáranice na mém stole
byla jsem tehdy ještě moc mladá
blbá
a upřímná.

Publikoval(a): Poutníček, 21.12.2016