Osudu zvěd
Osudu zvěd
Osudu zvěd,
ptám se hvězd,
či dají mi hned,
její jméno znět.
Do tmy a dáli,
oči se dívali,
a stále hledali,
co hvězdy nadali.
Tak dejte znamení,
že moje zdání,
jen pouhé mámení,
projednou není.
Nejsi nouze a není to žal,
proč bych Ti lhal?
Že hosta dveřmi
a světlo oknem jsem čekal,
na tom nic nezmění,
že lhostejností mi není,
bytosti Tvé žití.
Publikoval(a):
oremus, 2.1.2011