Anotace: Trochu to skáče, ale vyprázdnil jsem hlavu. Přátelství, nepřátelství, láska, neláska.

Přicházím do baru,
dva karty hrajou.
cizí hru neruším,
stoupnu si stranou.

Po čase jeden z dvou,
bůh ví proč mizí.
Začínám ve chvíli,
svou hru hrát rizí.

Blafy a intriky,
to není pro mě,
těžký to oponent,
tvářím se skromně.

V průběhu večera,
vyzkouším vše.
Měním hry, sázky, taktiku,..
Až je mi zle.

Odcházím s prázdnou,
zrak sklopen k zemi.
Smuten a zmrzacen,
jdu domů němý.

Nikdy se nevzdávám,
a tak dny běží.
Stále však prohrávám,
nesu to stěží.

Stále ten stejný sok,
stále s ní hraji.
Mé snahy získat bod,
jsou na pokraji.

Vždy když již vzdávám to,
dá mi cos od cesty,
jakousi zaplatu..
takový bolestný...

Jednou však naštvu se,
že nehraje fér.
Čekám že hned na mě
vytáhne kvér.

Ona však zvedne se,
zmizí ven dveřmi.
Snesl bych ledacos.
Tohle ne, věř mi...

I když si za slovem,
svým vždycky stojím,
o ztrátu cizinky,
velmi se bojím.

Raději prohrát vše,
každý den znovu.
Než-li bez ní sedět
u jiného stolu.

Publikoval(a): Sobi7, 1.12.2016