Anotace: :-)

Zase se třesem chladem
na rande s listopadem,
mžouráme ranní mlhou,
voláme léto zpátky.
Léto je lhář a prevít –
- zásadně mizí zadem
a hází při tom na zem
uvadlé stromů plátky.

Příroda, drsná matka,
se na náš názor neptá,
věci si zařídí po svém,
nezmůžem pranic, když zavelí.
Zeleni zavřela vrátka,
i les jen zamrzle šeptá,
jediný potok je rebel -
- klidně si dál v mechu ševelí.

Brzy nám Svatá Lucie
dorazí do kalendáře,
bude chtít noci upíjet,
dostávat svému slovu.
Tu naše naděje ožije
a rozjasní se tváře
a směrem ke slunovratu
se obrátíme znovu!

Publikoval(a): Henriette, 26.11.2016