Anotace: Něco o životě

Hudba je krásná melodie,
smutek,radost,tak i láska.
Je věčná jako řeka Dyje,
vyzní v ní však každá hláska.
Kdo hudby tóny zavrhuje,
uskuteční se sázka?
Že hudbě křivě připisuje,
když život skrývá otázka.
Dlouho věčný?Bude či je?
Zbývá časem procházka.
Však životem matka Země je,
a kdo jí takto obdivuje,
řekne, že jest i kráska.

Vody plynou, čeří, hučí,
však nikdo je tak neosvědčí,
za ty všecky potopy,
že kopem pro ně příkopy?
Hráze počká,co když přece,
rozvalí se proudy v lese?
Které připisujem řece.
Spoušť, pohromy s sebou nese.
však přes pohromy přenesem se.

Plné pouště moře písku,
i písečné bouře.
Nám nepřidává mnoho zisku,
však přes pohromy přenesem se,
nemá smysl k vzpouře.
Písku zrnka i zrníčka,
nám pomáhají odmalička.
Na hřišti pro děti hrady,
i zedníci najdou tady,
své potřeby ke stavení.
Přec pohroma to vskutku není.

Země občas se zatřese,
občas s svými obydlí,
avšak rychle otřepe se,
nad lidskémi těly dlí.
Však přes pohromy přenesem se,
dále žijem, usmějem se.

Publikoval(a): Tereza1918, 21.11.2016