Anotace: Aneb zimní schovávaná v kávě :)

Sedím si v kavárně
přede mnou papír prázdný
však mám se parádně
venku déšť je krásný.

Kávu už mi nesou
a číšník milý k tomu
ochutnávám...
Ach Pane!
Žehnej nápoji tomu!

Najednou, jako bych oněměla
na okamžiky ztracené, se rozpomněla
jako by utichl můj žal
jako by doušek, smutek můj vzal.
A už ho nevrátil...

Vůně skořice, jablek a koláče
jsem tak šťastná, až je mi do pláče
svíčka zahřívá mě k tomu
Ach, jak mně se teď nechce domů!

Publikoval(a): Jera_lu, 16.11.2016