Anotace: .. prach jsi, a v prach se obrátíš!

Ve špinavých hadrech sám,
usínám do nepohody.
Prach a písek v očích mám,
v puse ani kapka vody.

Řezavý mráz proniká,
každou ranou utrženou.
Klepu se jak osika,
kůže barvou splyne stěnou.

Těším se na svtání,
zahřeje se moje tělo.
Poté zase spílání,
sluncem vše se změní v peklo.

Takhle je to den co den,
v horku překonávám duny.
Každou noc ten samý sen,
mráz a chladné světlo luny.

Zas dole zas nahoře,
pískem života se brodím.
Až mě jednou zaoře,
duši z prachu vysvobodím.

Publikoval(a): Johny_J, 14.11.2016