Anotace: ..............

Hnilobná nevinnost

znal kdysi tvář
jež skrývala duši
mé lásky očí zář
podstastu skutečnou tuším.

jaké oči jako květ
jaká ústa sladký med
jeké vlasy bouří vyprahlé
její duše pláně rozsáhlé.

v šatech jež blednou
jako ruce co čas přeběhnou
pach jež vůni pohltil
červ co odněkad se vykroutil.

plazí se červ plazí
ze zeleně vylezl
krásu na kolena srazí
když tehdy zalezl.

to krásné se ztrácí
vášen láksou zahořklá
nevinnost se potácí
však se nidky nedočká.

svlékla tvář kůže
v pláních žádná růže
hnilobná jest nevinnnost
odporná to přitažlivost.

a ted bude život těžký
mělký a nehezký
ošklivost tak zlá není
duši na prach přemění.

zbyde jen vzduch jež plyne
malý červ v děrách hyne
v noci bouře smete stopy
vodou plnit budou se příkopy.

jež tuto noc hnilobný pach
s díry žene se strach
mrtvý se nevrací
přesto svůj hněv převrací.

krása, ošklivost
tva pojmy, dvě tváře
hnilobná ta nevinnost
dívky jež mámila u polštáře.

Publikoval(a): Mr.Lonely, 13.11.2016