Anotace: . . .

Ta stokrát prorokovaná smršť
se nakonec přežene sveřepě nazmar
a mlčky
uvidíš.

Stará paní Červinková
nosí po městě oplétaná vajíčka
a věší je na plot svým známým
i těm, co o ní už neví
i těm, co nikdy nevěděli
a nikdy nebudou

Ve snech vídám její rudooké králíky
bělostně krásnou alienizaci světa
ve snech nad ránem snad vím, o čem mluví
paní Červinková

Chtěla bych svatební šaty z veršů od
Lewise Carolla
a kus oceánu v čajové konvičce
Chtěla bych umět citovat svatého Pavla

protože každý občas potřebuje svatého Pavla

Mám v truhle pod postelí
kmotry, sestry, matky a otce
vajíčka od paní Červinkové
knihy, slova a vlhké kostelní kameny

Mám hrdličky z balkonu
a rudooké králíky
vesmírné lodě nad Berounem
koloběžku, čísla, vlčí jámy

ale stejně nakonec to
na čem záleží
je jenom skrytý vtip v meziřečí hodnot.

Publikoval(a): Poutníček, 3.11.2016