Anotace: Jen na chvíli se rozplynu ve vesmíru ... :)

Loučím se, přátelé moji.
Konec s omluvami a omlouváním.
Díky za Vaše slova, která si vysoko cením.
Tahle síť, stejně Nás už navždy spojí.

Jsem tak vysoko.
Kamení proudí mi do žil.
Tíha celého světa na mých ramenou.
Ale stále se na vrcholu neudržím déle než pár chvil ... .
A tvář už mám dávno kamennou.

Zachraň se, protože já už Ti vážně nepomůžu.
Tíha vesmíru a kolem spousty žen a mužů.
Ale nemají duši.
Jenže přichází změny, už dlouho to tuším.

Mějte se krásně kamarádi a nebojte se o mně.
Budu dál (spokojeně) žít ve svém snovém domě.
A Vy budete navždy v mé duši.
Všechno kolem mně řve a buší.

Nejraději bych prchla do lesů a žila v zřícenině.
Tam v šumu a přítmí hlubokého lesa,
přemítala o své i cizí vině.
Rozplynout se do vesmírného nekonečna
nebo ve hvězdných štrasech ... .
Tak na shledanou v lepších časech.

Publikoval(a): Polux Troy, 21.10.2016