Anotace: Samota může být požehnáním... Dnes něco svedlo mé ruce, stočila jsem volant a zajela jsem na prašnou cestu... Vypla jsem motor, hleděla před sebe a naráz jen ticho a Slunce, které mě oslovilo jako živé… Vykašlala jsem se na rýmy...

Jsi tady sama,
nech to proběhnout…
zvedám oči k Slunci
instinktivně…

Přivírám je,
vyšlo z mraků,
na víčkách
Jeho zář...

...nahoru ze srdce,
skrz hrdlo
se dere pláč.

Hlavou přichází
světlá stuha
do čela,
končí v srdci…

...jen ticho Síly
klid
od sebe, od lidí,
žádná myšlenka...

Publikoval(a): Gaia., 10.10.2016