Díky Marti :) souhlasím i s tím, že někdy už není třeba bojovat a lepší je to bez něj ... někdy je boj jen uměle prodlužovaná agonie.

11.10.2016 17:52 | Polux Troy

a vy byste tady furt všicky bojovali...nikam to nevede...jen nervy a stres...lety snad zkušenosti přibývají ne?

miluji autentická dílka...děkuji za skvělou zpoveď...za dva!

dej si tohle polux...v klidu,někdy,sama...myslím že pochopíš...
https://www.youtube.com/watch?v=xGvihUvRpmg

10.10.2016 20:18 | Martin Havlíček

Také děkuji :)

5.10.2016 21:12 | Polux Troy

Jé oni tu píšou o mě?!,-) Krásná.Zcela a blíženci mě potěšili, diamant atd...Dnes už jsem se zastavila, posílila,a jsem pozornější koho/a co/volím.Napsala jsem v báseň onehdá,že: někteří druzi jsou prostě jen:druzí.
Tak ať se daří.Děkuji. B.

5.10.2016 20:09 | Lipová

Baru, Miro děkuji :)

3.10.2016 21:22 | Polux Troy

Vše bylo řečeno přede mnou, mě zaujal i verš s diamantem, dávám dva kamínky,M.

3.10.2016 17:41 | Mirastus

Povedla se-) Tato věta mě zaujala: Na mezigalaktický flám.

2.10.2016 22:54 | barča1

Zatím ještě pořád bojuji, pane Josefe, a stojím nohama na zemi :) ještě pro mně pořád nepřiletěli .

2.10.2016 22:25 | Polux Troy

Pěkné, líbí se mi. Tam nahoru ale ještě nepospíchej, bojuj se životem zde na Zemi. ST.

2.10.2016 22:22 | děda včela

Děkuji Hrabě :)

2.10.2016 21:58 | Polux Troy

Můžu jen dát ST a zatleskat ti- moc se mi to líbí :-)

2.10.2016 21:48 | Count Nosferatu

Tvá báseň je poetická víc nežli dost:-)...a já si to přebral po svém:-).
Moc rád jsem tě zase četl.

2.10.2016 21:37 | gogol

Mirdo, zrovna Ty tam můžeš pokaždé, když budeš chtít, přece ... :) a díky za krásný koment, poetičtější než ten můj úlet. Přesně tak to cítím :)

2.10.2016 21:32 | Polux Troy

Jo...a chci tam taky.:-)

2.10.2016 21:27 | gogol

Vše je neustálý boj. A někdy i číst tvé básně:-))). Zase si to musím dát do obrazů a ve hvězdách hledat odpověď. Tak snad plout s Iásonem pro zlaté rouno a nechat se vynést tam, kam oko smrtelníka dohlédne jen v bájích a legendách. Sám Zeus určí osud a vetkne bratrskou lásku do souhvězdí.
Dotknout se hvězd a navždy plynout v souznění s krásou tmavé klemby, prozářené minulostí...a možná i budoucností.
Když budeme věřit, třeba se i dočkáme.
Souzním a upírám zraky do duše vesmíru...ST.

2.10.2016 21:25 | gogol