Anotace: Dnes u nás byla mlha :)

Svět pluje v mlze,
která se drze,
vtírá vstříc škvírám.
Jak to říct stroze? Nelze ... .
Plazí se měkce
vzdát šance se nechce.

Polapí všechny melancholiky
nalepí jim vzpomínky na knoflíky.
Mlha se smrdutou příměsí
vytvoří nám zvlněné účesy.
(Je jí jedno, že už se nenosí.)

A v takové dny se lidé ptají:
Kde je láska? Vzpomínky přehrávají.
Svět pluje v mlze. Jen já vidím skrze?
Ty její čáry.
Listy už na stromech dozrávají.

Stojím uprostřed pole s kukuřicí.
Vznáším se metr nad zemí,
tak hoďte si nevěřící ... .
Mlha mně nadnáší,
jsem jejím vězněm.
Plíce mi zanáší
jak hraný zájem.

Celou mně pohltí.
Cítím, že umírám.
Tak takhle je to před smrtí?
Pomalu se rozpouštím.
Světu i sobě odpouštím.

Až uvidíš mlhu,
budu to já.
Když otevřeš okno,
zeptám se: Mohu Tě vzít sebou,
hvězd se dotknout?
A za milión let
se všechny naše mlhy protknou.

Publikoval(a): Polux Troy, 19.9.2016