Anotace: xxx

Černé a bílé kruhy
se točily v závojích,
ve světlech protijedoucích aut
se leskl pruh nočního asfaltu.

Šedivou mlhou narkózy
prohlédly, náhle procitly
dva světelné body,
dvě lidské oči.

Chodila ke mně často
plná porozumění, úsměvu,
dobrého a povzbudivého slova.
Rád jsem ji vídal.

Potom však chodila
méně a méně,
nepřišla vůbec.
Vzkázal jsem pro ni.

Dokud bylo zle,
chodila jsem často,
teď už to není třeba,
mám zase jiné.

Hleďte, abyste už zdráv zase byl,
na vlastní nohy se postavil.
Měla pravdu, brzy přišel den,
kdy lékař řekl "propuštěn".

Dva světelné body,
dvě lidské oči
na večerní obloze
dosud svítívají.

Publikoval(a): podnebný, 18.9.2016