Anotace: jako pohádka...

----
Chtěla bych můj milý
jen tebe mít
nejen tak ze snů
ráno se probudit,
ty tu však nejsi
má touha je marná
proto mám někdy
ta smutná rána.
-
Já si tě můj milý
na plátno nakreslím,
upeču z perníku
a pak tě láskou sním,
nemám však barvy
ten med mi nechutná
dál budou má rána
zase jen smutná.
-
Tak si tě vytesám
jak sochu z mramoru
mramor je jako led
studíš,obejmout nemohu
mít lásku z ledu
hned se mi rozpustíš
ve snu mi šeptáš.
O čem to holka sníš?
-
Tvá touha marná je
už se nevrátím
neboj,ze snů se nikdy
taky neztratím,
byl jsem jen tvůj
a ty jsi byla má
vždyť naše pohádka
je nedopsaná….
-
;-)

Publikoval(a): Květka Š., 4.9.2016