Anotace: Další společná tvorba s Magicou...

Rozhlédl se po okolním reliéfu,
kde soubor starých soch
se tříští... mění v prach.
Formované do skic žen,
těch, co viděl v snách.

Po římsoví oblých křivek
jenom tak se procházel
bez dvou mincí... po kapsách,
jež úsměvem cherubínů
vánkem tichým do hvězd vpěl.

On na cestě své tak sám jest.
Kde snad jen stíny vlastní
duše nechává se vést.

A tak chorý s úbytkem rozumu
poslouchá píseň opilých andělů.

Nechá své rezavé srdce ležet tam
kde kdysi jeho bytí stával chrám.

Tam kde démon vlastního "já"
pod taktovkou tónů falešných
ochraptěle zašeptá:

"Se mnou nejsi ani ve snech sám".

Publikoval(a): Makaveli, 2.9.2016