Noc hvězdami posetá
Noc hvězdami posetá
Noc hvězdami posetá
Za noci temné,když
nemohla jsem spát,
Vyšla jsem ven a
začala hvězdy
počítat.
Měsíc se na mě díval
a potichu se usmíval.
Svojí září mě oslnil
a krásou uchvátil.
Jaká to nádherná noc
očím pro radost.Všechno
spí ticho je jako v
hrobě.Mé srdce potichu
bije.Duše si hoví v
pohledu na tu krásnou
noční oblohu.
Kolik těch hvězd asi je?
Nevím snad tisíce.Spatřila
jsem Polárku.Blikala na mě
a jako by říkala.Holka
jdi už spát za chvíli
bude svítat.
Začne nový den.Slunce
se vyhoupne z postýlky
a bude slyšet ptačí
zpěv.Lidé se začnou
probouzet.
Stojí pod hvězdnou
oblohou a přeji si
být tak tou hvězdou
nádhernou.
Jenže to nejde a ty
to víš nenastal čas
ještě odejít.Musíš
se poprat s životem
a aspoň na chvíli být
šťastná v něm.
Tak jdu raději do
peřin a hvězdičky
na obloze dál krásně
svítí v té tiché tmě.
Publikoval(a):
slunečnice69, 2.9.2016