Matčiny ruce
Matčiny ruce
Sotva se probudily do tmy,
už zpívají píseň
tepla domácího krbu,
píseň vůně dobré kávy,
píseň oblékání
sebe i svých dětí
jsouc jimi vedeny
pod dohledem očí
do cupitání dětských krůčků
a znovu a znovu ochránkyní
i věrnou průvodkyní
cestou do školky,
ve věčném pohybu,
přibývání díla
a růstu věcí
už po trochách odnosily
celý svět, celou Zemi
do svého domova,
aby spočinuly
jen chvíli, jen chvíli
před dlouhým spánkem
k trošce klidu,
ke krátké radosti
v objetí, odpočinku.
Publikoval(a):
podnebný, 13.8.2016