Anotace: O smutné, plačící nymfě.

Obnažená tiše klečí před náhrobkem
Déšť jí skrápí ramena
Jistá si byla každým svým krokem
Oslabená, zraněná

Oddává se tomu tichu, chvíli vzpomínek
A kapky do náhrobku buší
Pocity smíšené, něha, láska, vztek
Krvavou kletbu touží zrušit

Po jejích ňadrech krůpěj žalu dolů stéká
A černý kočár jede tmou
V dimenzi podsvětí před vrahem smeká
Strach jedinou je jistotou

Zmatená a zkamenělá, nemůže se hnout
Sebe se ptá co říci zbývá
Uvězněná, spoutaná do rozžhavených pout
Ďábel se pobaveně dívá

Zatracená, prokletá, chce najít cestu ven
Se chtíčem důvěrně si tyká
Prodala své tělo, kdekdo jí byl unesen
Teď zpytuje se, slzy vzlyká

Publikoval(a): Count Nosferatu, 7.8.2016