Anotace: O lásce k noci.

Večerem svádí
a ráno tiše odchází
Ve vlasech vůni nechává

Ve stínu hadím
zatímco slunce vychází
se před svítáním schovává

Stesk po ní bolí
tak jako dýka do žeber
Je blízká a pak vzdálená

V bitevním poli
válečných barev z pavích per
mučená světlem zasténá

Královna černá
róbu má šitou z noci hvězd
beze slov se mi vyznává

Nemalicherná
šeptá, že chce se nechat vést
blíž k utajeným představám

Své díkůvzdání
vampýře k nohám pokládám
a s úctou skládám poklonu

Ne, nepřeháním
růže jí v loži poskládám
objímám černou Madonnu

Publikoval(a): Count Nosferatu, 1.8.2016