Anotace: Kdo jsme? Hlídají nás mocné síly nebo je to jen pohádka...?

Barevné pírko vlétlo mi do vlasů,
neznámá cesta se přede mnou ukázala,
nastalo období kouzelných časů,
v tom se na mě indiánská dívka pousmála.

Zavedla mě k otci všech otců,
prý to pírko při každé dobré vzpomínce splní přání.
Daroval ho magický pták ze zdejších hvozdů,
v noci se dívá na lidská spaní.

Při špatném snu zazpívá třikrát,
aby odehnal zlé duchy,
při dobrém snu zazpívá jednou a musí si přát,
aby dobří duchové mohli přijít a přivítat nebeské sluhy.

Hlídá spánek lidí, těch, co jim život uštědřil rány,
pak se mocnosti světa duchů i nebes rozhodnou,
jestli náleží spícímu člověku dar z nebeské brány.
Pírko pouhou myšlenkou rozhýbou.

Zavedou jej k dobré duši,
k srdci nespoutanému, a přesto oddanému věci dobra,
pak se rozplynou, jak mlha při prvním slunci.
Zbyl tu jen tvor s božskou mocí a dřevěná modla.

Publikoval(a): Rose-H, 30.7.2016