Anotace: Náhodné setkání po dlouhé době rozvíří bolest, jež zůstala v tobě

jakto, že v nekonečném davu lidí
jakto, že musím potkat zrovna tebe
no nazdar... koho to oči mé vidí
byl bych ti býval snesl modré z nebe
i tak dost těžko své myšlenky třídím
uvězněn láskou, živ vodou a chlebem
než abych trpěl, jen z cesty se klidím
míjíme se..... a nic víc nedovedem..

Publikoval(a): Remy M. Manniac, 30.7.2016