Smutný osud
Smutný osud
Smutný osud
V očích smutek máš
a šrám na srdci.
Přesto toužíš žít
a lánem rozkvetlé
louky jít za svým
štěstím.
Nasloucháš ptačímu
zpěvu s láskou a
šumění lesa vítáš.
Jaká to krása když
sprostému slovu
nenasloucháš.
Les tě svým stínem
přikryje když do
mechu uleháš.Slyšíš
jen ptačí zpěv a šum
lesa.
Neslyšíš lidský křik
a panovačný hlas,co
káže Ti a chrlí slova
sprostá.Jsi na chvíli
volná a ke svým snům
svobodná.
Toužíš jen žít tak
jak ty chceš.Toužíš
být volná.V očích
slzy máš a šrám na
srdci.Přesto se zlému
osudu vzpíráš.
Jako ve snách jdeš
rozkvetlou loukou
a v šumu lesa útěchu
hledáš. V ruce držíš
nůž a hrdlo ,co na
tebe křičí protínáš.
Křik ustal a ty se
hroutíš. Pláčeš.
Jaká to úleva už
nikdy neuslyšíš ta
slova sprostá.Slova
co tě tolik ranili
a krvavý šrám na
tvém srdci způsobili.
Publikoval(a):
slunečnice69, 11.7.2016