Anotace: . . .

Potkali se na molu
a její řeč byla motýlí zrnění
a jeho dech se spílal
za sebespásná slova.

Potkali se na molu
a kolem jeho hlavy pluly lodě
a kolem jejích nohou spodní proud
a ona byla kotva a on
bouřkový motýl v letu...

Potkali se na molu
kde svět končil a další začínal
a na tom přechodu náměsíčných
si ještě tak tak stihli podat ruce

Potkali se na molu.

A z toho dne měla ona
přesně jednu fotku za rámečkem
byla to duhová ryba v její dlani
co polykala hvězdy, dny i háky

A z toho dne měl on
schovanou přesně jednu větu
tu, co měl na jazyku
než ji spláchla další vlna.

Publikoval(a): Poutníček, 10.7.2016