Azurová
Azurová
V kalužích vody pozůstalých po přílivu
rozpouští se špetky stýskání v nic
a mořským koním siréna češe hřívu
hřebenem z vzpomínek beze slov co říct
Krev tvého těla s vlnami stoupá klesá
vlastně jen na čas vyšla jsi na pevninu
ukrytá ve studni ztracená v hloubi lesa
hladina vodní zkreslená tahy stínů
V kalužích moře na oblázkovém břehu
zpívají v noci zemřelé medúzy
který jsi nedala laskavost a něhu
a tak se rozpustily rozpadly na kusy
Publikoval(a):
glacier, 9.7.2016