Anotace: úsměvu který nehřeje nikdy neuvěřím

Falešný úsměv a úsměv hraný proměnit v radost vlastním chtěním



Komedie lidi baví
skrývají skutečné pocity
a úmysly svoje
do falešných úsměvů balí

Do duše lidské hledím
úsměvu který nehřeje
nikdy neuvěřím

Někdy je za úsměvem stud
a někdy je pouze prázdným gestem hraným
Jak se to vezme z kterého konce
kdo jedná z duše
s úmyslem pravým
a kdo si myslí že to vnitřní
nevypluje na povrch
ten studánku si v duši kalí
a žízeň svoji nikdy neuhasí

Když srdce plné smutku máme
tak s úsměvem mu lépe zamáváme
Víc radost sluší se zas obnovit
než ve smutku se utopit
a úsměv na rtech vykouzlit

Když naše touha býti šťastní zvítězí
i hraný úsměv v upřímný se promění
S úsměvem jde všechno líp
i smutek na lopatky položit
Jde o to jenom chtít
harmonii obnovit

Tím sluncem rozzářeným mým
je ten o kom jen sním
a koho pouze v duši znám
a v myšlenkách ho stále objímám
On naučil mne brát mnohé věci s humorem
někdy je lepší nezdarům se usmát
a říct si že jednou všechno pomine!

Nač starostmi se trápit?
Proč neodložit jejich tíži
a zapomenout na chvíli
na vše co stále pomíjí?

Úsměv je sluncem na cestě
zahřeje všechny pocestné

Publikoval(a): Marie Bernadeta, 5.7.2016