Anotace: Když od setmění do rozbřesku jsme spolu myšlenkami propojeni

Signály


Když od setmění do rozbřesku
jsme spolu myšlenkami propojeni
a zmocní se nás snění
jsme blízko jeden druhému
jak budem jednou na věčnosti snít
tak smím tě lásko mít

Ten pocit kdesi uložený
mezi čtyři stěny
tvé o mojí ložnice
Jen prostor nadlehčený
přáním tichým
mého bolavého srdce
když uložím se na polštáři
do tvých měkkých dlaní
a stejně potrhané spaní
mám když tebe stále objímám

A vprostřed noci cítím tvoje doteky
když na dálku mne hladíš tajně
Jsme stále roztoužení milenci
však spíše jenom v hlavě
skrze jemná vlákna myšlenek
si posíláme signály
co ujistí nás navzájem
jak jsme si stále blízcí

Víc nežli signály své nyní nemáme
a oba v setkání své doufáme
co jednou se jistě uskuteční
až Láska bude víc
než život tvůj i můj jen pozemský

Pak nebude mi smutno již
až budeme si víc než blíž
a touha po tobě se uvolní
a díky tomu budem svobodní

Dnes ještě vysíláme signály
svých láskyplných tužeb
a oheň který nepálí
se dává do tvých služeb

Publikoval(a): Marie Bernadeta, 23.6.2016