Anotace: ...

Prosím, dopřej mi tu radost
a kolem vlastního stínu obkresli kruh
pak ve zvláštně náhodných chvílích
překročíme limity.

A ve stále novém vytržení
pomalujeme stopy tramvají
nad ukousnutým kopcem
slzy se neproženou okapem.

Vždyť tak přihlouple rozumíme všemu
a nemáme strach se bát:
jenže já nejsem básník
a ty umíš číst.

Prosím, odpusť mi tu radost
a ještě jednou mi podej ruku
obkresli kolem sebe kruh
který nemusíme překročit.

Publikoval(a): Lugilla, 16.6.2016