Bouře lásky
Bouře lásky
Nemusí milenec jen neustále hladit
a usmívat se, milý, něžný být.
Jsou chvíle v životě, kdy nutno rázně radit,
kdy vítězí jen pevný, silný cit.
Tak jako nad krajem se bouře prudce nese
a zemi bičuje a zrývá proudem vod,
hrom v dáli burácí a rachot rozlehne se,
blesk stíhá blesk v nejvyšší místa bod.
A stromy ve vichru se zmítají a chvějí
a větve lámou se, než bouře přejde dál,
i v lásce bývá tak, když náhle do peřejí
loď nese dvojici do klínu ostrých skal.
Když řeka burácí a vlny přes příď letí,
drž správný směr a pevnou rukou řiď,
až přejdou peřeje a síla ochabne ti,
ty v klidné zátoce zas lehce zvládneš příď.
Již duha po bouři nad krajem usmívá se,
zem voní po dešti a snadno dýchá les
a pole i lučiny hýří v barev kráse
i zvěř se raduje, že ustal divý ples.
Publikoval(a):
podnebný, 29.5.2016