Anotace: o životě s Crohnem

Přítel v bílém plášti za ruku mě vzal,
a znovu světlu světa za soumraku odevzdal.

Být mrtvý není klid a mír,
je to tma a odkaz, jdi hnít !

Chceš-li prohru odvrátit,
černé myšlenky je třeba zatratit !

Každá bolest dá se uhasit,
když tu svini necháš vykvasit !

Smutný obličej je cool,
pokud hodláš život trávit jako vůl.

Já vím i maska klauna občas pohoří,
ksicht mrtvého však taky časem omrzí.

Noční můra, že klepe na dveře,
dva otčenáše a vyhneš se své nevěře.

Lidé jsou zlí, já vím,
budeš jíst tu housku ?
Pokud je bez lepku,
tak já ji s prominutím sním !
A tím pivem spláchnu Pentasu,
co zajistí mi střeva jako mlýn.

Tak jsem to zase prosrala,
opravdu a to doslova.

Usměj se, vždyť jsi to přežila !
A bez Pentasy by jsi tady nebyla !

Když se nikdo nedívá,
že ji jím jen předstírám.

Proč, protože mi pomáhá a ničí,
nechápu ji, tuhle ženu cizí vlčí.

Je to samá chemie
co mě stejně ale nemine.

To však nejdřív ztratím sílu,
vůli a chuť vstát a žít.

Publikoval(a): Claire Tinkova, 23.5.2016