Anotace: xxx

Je dobře, dokud nevíš,
kdo jsi, kam jdeš, kde stojíš
mezi lidmi, motýle,
dokud se pohybuješ, létáš

z květiny na květinu,
ve slunci piješ vláhu z kalichu,
semeník, čnělka, blizna a zas
na další kalich zve tě sluneční jas,

už nemůžeš létat, do trávy padáš,
po bezmoci je rezignace, bolest,
zkus znovu vzlétnout
a znovu marně.

Až ustanou pohyby křídel,
zůstane ležet marně
marně krásný
umírající motýl.

Publikoval(a): podnebný, 10.5.2016