Anotace: Anotace: stručný popis!

Podobně, jak země i nitro člověka,
je suché, jindy do něj zase voda zatéká,
je úrodné a jindy zase láska nekvete,
je bohaté, však jindy v něm jen bídu najdete.

Vztek a pláč mám v pokladnici srdce.
Vítr, bouře, uragán v něm povykují prudce,
a ikdyž máš mě lásko ráda mnoho,
nevíš koho před sebou máš. Koho?

Génia či šílence, otrokáře? Otroka?
Černého psa Baskervillů? Bezchybného Sherlocka?
Ikdyž máš mě lásko ráda mnoho,
Nevíš koho před sebou máš. Koho?!

Rozloučím se s Tebou děvče navěky,
jsou to moje doživotní útěky.
Od lidí a od problémů unikám,

moje cesta vede asi do "nikam"....

Publikoval(a): Paol, 7.5.2016