Anotace: jen taková mořská pohádka :-)

~~~~~~~~~~~
Jedna mořská víla ta jenom v moři žila
to co bývá na břehu o tom nic netušila,
přes hladinu zahlédla občas sluneční svit
a teď ji hlavou běží že na břeh musí jít,
***
v šatech z mořské pěny pak z vody koukala
slunce ji ale pálí až perly plakala,
pak pomohl ji rybář do svého člunu vzal
odkud jsi připlavala té krásné se zeptal,
***
ona jen zašeptala že říct to nemůže
a teď se červenala tváře jsou dvě růže,
rybář se o ni postaral půjčil šat,střevíce
ona se usmívala že našla mládence,
***
do dlaní mu dala své perlové slzy
a pak mu prozradila že nikdy nezmizí,
můžu tu s tebou zůstat?Večer se zeptala
rybář ji honem objal ona se usmála.
***
V rybářově chatrči tam žila mořská víla
holka krev a mléko i sítě spravovala,
o moři ví všecičko ví o každé rybě
proto na tom pobřeží všem se dobře žije,
***
z mořské pěny šije šaty perličkou je zdobí
ta se vždycky zakutálí od té co se zlobí.
Kutálí se do jezera tam udělá žbluňk
vyloví ji jenom žába kuňky,kuňky,kuňk,
***
Od té doby mořské víly jen na souši žijí
starají se o rybáře o vlnách zpívají

~~~~~~~~~~~

Publikoval(a): Květka Š., 6.5.2016