Anotace: -

Venku déšť si tancuje,
bubnuje si o skla.
Ty tu sedíš, hubuješ,
že ti křídla zmokla.

Čekáme tu pod vikýřem,
nikdo si nás nevšímá.
Pokaždé jen projdou kolem,
v tom to ale spočívá.

Sedíš tiše. Nemluvíš.
Nejspíš zase trucuješ.
Očima mě provrtáváš,
pálíš mě a cupuješ.

Znovu jsem se rozesmál:
"Prý, že deště lituješ!"
Taky si se pousmála,
vždyť vím, že ho miluješ.

Stojím bosý u kaluže,
užívám si deště, klidu.
V dáli slyším jásot a křik
doprovázen pachem lihu.

Veselka se rozjížděla.
Tanec, bubny, muzika.
Vidím, jak to s tebou mává,
jak tě touha polyká.

Uchytám tě kolem pasu.
Ty mně držíš rameno.
Nějaký mladík do mě vráží,
říká, že jsem vemeno.

Tak to vidíš. Usmíváš se,
když nás tanec spaluje.
Venku se déšť uklidňuje,
někdo zase hubuje...

Publikoval(a): Hakuna, 31.3.2016