Anotace: Keltové si cenili přítele duše,podporujícího i odkrývajícího slepá místa jež sami nejsme schopni zahlédnout-já též.Skrz životy se všichni dokola setkáváme a on-věky mě provází...v mnoha podobách

.
Na zlatavém břehu
vlnek třpytivé krajkoví.

Ty přisedneš ke mě,
mé srdce mi napoví
žes naskrz věky přítel.

,,Můj" strážce duše
a ,,můj" anam cara
co celý se
-já jemu-
dokola dává
jak potřeba je Teď

vždy-když si ke mě leh
cítila jsem se jistá.

A byly
doby i místa
kde žili jsme dlouze
v záblescích,objetích,
pláči i touze...

A chtěl-li by dnes
se jeden z nás vzpouzet
to postavené-
zboříme.

Tak tedy
přidáme
kamínek ke kamínku-
pro mě i pro Tebe,
i v tomhle životě
za Tebe,
za sebe..

Na chvíli?
Na věky?
Otázky odvěký...

Tak prostě
lehounce-téměř bez dechu-
jdem po mechu.
.

Publikoval(a): Lipová, 16.3.2016